Potkan vs. krysa — jak je správně rozlišit a proč na tom záleží

V běžné řeči se slova "potkan" a "krysa" často zaměňují — přitom se jedná o dva různé druhy rodu Rattus s rozdílnou morfologií, ekologií i chováním. Správné rozlišení pomáhá zvolit účinné preventivní i likvidační metody.
V tomto článku vysvětlíme nejspolehlivější znaky pro identifikaci, ukážeme, jaká je situace v České republice, a poradíme, co dělat v případě výskytu hlodavců.

Proč je rozlišení důležité (běžné záměny a jazyková úskalí)

Mnoho lidí používá pojmy "krysa" a "potkan" zaměnitelně. V praxi to často vede k nejasnostem v komunikaci i při volbě vhodných metod ochrany objektu.

Další zmatek přináší anglické názvosloví. V angličtině se totiž pro oba druhy běžně používá obecné označení "rat", které se dále rozlišuje přívlastky:

• brown rat / Norway rat = Rattus norvegicus (potkan)

• black rat / roof rat = Rattus rattus (krysa)

Toto rozlišení podle "barvy" však není zcela spolehlivé, protože zbarvení jedinců se může výrazně lišit podle prostředí, stáří nebo genetické variability a neodpovídá vždy přesně názvu.

Proto se v odborných textech doporučuje uvádět vždy také latinský název druhu, který je jednoznačný a nejméně zavádějící.

Který druh u nás dominuje?

V České republice přizpůsobivější potkan obecný (Rattus norvegicus) již téměř vytlačil krysu obecnou (Rattus rattus), a to zejména z městského prostředí. Výskyt krys je u nás dnes proto spíše lokální, přičemž častěji bývá uváděn v severních částech republiky.

Potkani žijí v bezprostřední blízkosti lidských sídel (tzv. synantropní hlodavec)   — typicky ve sklepech, kanalizacích a skladech potravin, nebo poblíž různých chovů. Jsou tak nejčastějším problémem jak v zemědělských provozech, tak v městské zástavbě a na sídlištích.

Výskyt krysy obecné (Rattus rattus) je u nás méně častý a bývá vázán na specifické lokální podmínky, jako jsou teplejší oblasti, starší dřevěné nebo špatně udržované střechy, stodoly, sýpky, či historické objekty.
V praxi proto u většiny hlášení z rodinných domů, bytových domů, chovů i skladů předpokládáme výskyt potkana obecného (Rattus norvegicus), pokud není prokázána přítomnost krys.

Jak je spolehlivě rozlišit — podrobný přehled znaků

Tělesná stavba a velikost

• Potkan (R. norvegicus): robustní, mohutnější tělo, širší hrudník a silnější stavba; působí "těžkopádněji".

• Krysa (R. rattus): štíhlejší, lehčí konstrukce; stavěná pro obratnost a šplhání, obvykle menší než potkan.

Hlava, čenich a uši

• Potkan: tupější a širší čenich, uši relativně malé a méně odstáté, oči menší v poměru k hlavě.

• Krysa: výrazně špičatý čenich, větší a tenčí uši (často téměř průsvitné), výrazně odstáté — velmi dobrý identifikační znak při pozorování zblízka.

Ocas — klíčový znak

• Potkan: ocas kratší než délka těla (hlava + trup), tlustší, šupinatý, méně osrstěný, často působí "holým" dojmem.

• Krysa: ocas má delší než tělo, štíhlý, pružný, s jemnějším šupinováním.

Ocas patří k nejspolehlivějším znakům pro určení druhu u živého jedince.

Zbarvení srsti

• Potkan: šedohnědé až hnědošedé zbarvení na hřbetu, světlejší břicho (šedobéžové).

• Krysa: tmavší, často až černošedá, většinou jednotné barvy bez výrazně světlejšího břicha.

Poznámka: Barevné varianty existují, zejména u domestikovaných potkanů. Samotné zbarvení proto není spolehlivým určujícím znakem.

Chování a volba stanoviště

Potkan je převážně "pozemní" druh — hloubí si nory, žije ve sklepech, u základů budov a v kanalizacích. Preferuje vlhké prostředí, je výborným plavcem a potřebuje pravidelný přístup k vodě. Nevadí mu znečištěné prostředí a v zimních měsících často proniká do objektů. 

Potkani jsou vysoce sociální hlodavci, žijí v početných koloniích s pevně danou hierarchií. Jedna kolonie může čítat desítky jedinců, kteří spolupracují při vyhledávání potravy, sdílení informací o rizicích a obraně teritoria.

Typická je jejich mimořádná opatrnost vůči novým zdrojům potravy. Nová potrava bývá nejprve přijímána v malém množství méně dominantními jedinci, často mladšími nebo slabšími kusy. Ostatní členové kolonie sledují jejich reakce a zdravotní stav. Pokud se neprojeví negativní účinky, začne potravu přijímat i zbytek kolonie.

Tento jev je v odborné praxi známý jako nástrahová opatrnost (bait shyness). Právě proto se při profesionální deratizaci používají antikoagulantní rodenticidy druhé generace s opožděným účinkem, například bromadiolon nebo brodifacoum, které nevyvolávají okamžité příznaky a snižují riziko vytvoření averze k nástraze. 

Rozmnožování potkanů není vázáno na konkrétní roční období a při dostatku potravy a bezpečném zahnízdění probíhá prakticky po celý rok. Samice mají během roku opakované vrhy, přičemž doba březosti trvá přibližně pouhých 21 dní. V jednom vrhu se může narodit až 14 mláďat, běžně však bývá jejich počet nižší. Právě kombinace krátké březosti a vysoké reprodukční frekvence je hlavním důvodem, proč mohou potkaní populace narůstat velmi rychlým tempem, až geometrickou řadou.

Krysa je naopak spíše "šplhavý" druh — často se zdržuje na půdách, střechách, trámech a v dřevěných konstrukcích. Je výborná v lezení po kabelech, stromech a žebřících. Preferuje suché a čistší prostředí (stodoly, seno, půdy) a nepotřebuje pít tak často jako potkan. Populace krys obecných se obvykle sdružují do volných sociálních skupin, které mohou čítat přibližně několik desítek jedinců. Tyto skupiny nemají pevně ustálenou hierarchii a vazby mezi jednotlivými jedinci, včetně partnerských dvojic, bývají spíše nestálé.

Z hlediska potravy je krysa všežravec, avšak v přirozených i antropogenních podmínkách často upřednostňuje rostlinnou složku potravy. Významnou část jejího jídelníčku tvoří ovoce, zelenina a různé zemědělské plodiny.

Tyto rozdíly zásadně ovlivňují volbu umístění nástrah i typ preventivních opatření.

Praktický postup pro identifikaci v terénu

• Zkontrolujte ocas — kratší než tělo (potkan), delší než tělo (krysa).

• Určete místo výskytu — sklep/kanalizace vs. půda/střecha.

• Pokud je to možné, pořiďte detailní fotografii hlavy a ocasu.

• Sledujte trus a stopy — jejich velikost a tvar může napovědět.

• V případě pochybností se obraťte na odborníka.

Dopady pro deratizaci — proč se to klienta týká

Správné určení druhu hlodavce zásadně ovlivňuje volbu nástrah, rozmístění staniček i preventivní opatření.
Zatímco u střešních prostor se zaměřujeme na kontroly ve výškách a pevné zajištění nástrah, u sklepů a technických prostor řešíme uzávěry otvorů, deratizaci kanalizačních přípojek, zabezpečení odvětrávání a ochranu skladovaných potravin.

Závěr — co si odnést

• V České republice jednoznačně dominuje potkan obecný (Rattus norvegicus); výskyt krys je spíše výjimečný a lokální, častěji v severních oblastech.

• Nejspolehlivějšími znaky pro určení druhu jsou ocas, tvar hlavy, velikost uší, chování a stanoviště.